|
Burgundsko je krásný a bohatý kraj vína a umění nepříliš daleko od Paříže a kanály spojující řeky a starobylé vesnice si zachovávají svůj osobitý původ a polozapomenutý vzhled. Po okolních kopcích se táhnou vinice, kam až oko dohlédne. Rozhodli jsme se pro plavbu po nejkrásnějším kanále ve Francii – Canal de Nivernais, spojujícím řeky Loiru a Seinu, postaveném na konci 18. století k dopravě stavebního dřeva do Paříže. Není široký, dvě lodi se však vyhnou, a aby byl zachován historický charakter zdymadel, nebylo jejich ovládání nahrazeno automatikou a elektromotory, ale zůstalo ruční, a lehce je zvládnou i útlocitné ženy. Romantiku týdenního pobytu na lodi začínají teď objevovat lidé, kteří prchají z přelidněných měst a hledají kouty příjemného poklidu. Vyjeli jsme z pařížského nádraží Gare de Lyon vlakem a po hodině a půl jízdy jsme už byli v Joigny, krásném středověkém městě s vyhlášenou gastronomií na návrší nad řekou Yonne sto padesát kilometrů na jihovýchod od Paříže. V přístavu jsme se nalodili na loď Saint Aignan typu Pénichette 1500 FB, dlouhou 15 metrů se čtyřmi kajutami pro 8 lidí a s možností přistýlek, s toaletami, sprchami, lednicí, kuchyňkou a jídelnou. Ceny za vypůjčení se pohybují podle velikosti lodi a sezóny od cca 400 euro za osobu a týden. Po večeři procházka úzkými kamennými uličkami města kolem starých hradeb a kostelů a hrázděných a bohatě zdobených domů s barevnými okenicemi. Vzpomínám na spisovatele Marcela Aymé, který se tu na počátku minulého století narodil, a na jeho krásné knihy Mlýn na podzemní řece, Pohádky kocoura Moura či na povídku Zelená kobyla, kterou zfilmoval Autant-Laura v hlavních rolích s Bourvilem a Brasseurem. Po první noci na lodi hned brzy ráno vyrážíme na cestu. Kolem nás krásná krajina s bílými kravami plemen Charolais a vinicemi a voda plná ryb, volavek a čápů. Loď si kormidlujeme sami, dá se to naučit za půl hodiny a pak už sedíte u kormidla na velitelském můstku na zádi a dáváte pozor na blízký břeh, respektujete dopravní značky na břehu a protijedoucí lodě a snažíte se trefit se do zdymadla. Nejvyšší povolená rychlost plavby na kanálech je 10 km za hodinu, někdy ji překračujeme, lehounký adrenalin. Denně jsme lodí ujeli cca 25 kilometrů a během jízdy si někteří vystoupili a podnikli výlet na kole. Večer jsme zakotvili v přístavu nebo jen tak u břehu a zašli si do vyhlášených místních restaurací nebo hodovali na lodi. Ráno zajedeme na kole pro čerstvé bagety a croissanty, snídáme jogurty, šunku, sýry a marmeládu, pijeme kávu a čaj a kolem poledne se už otvírá první láhev bílého nebo růžového vína a k večeru pak tmavě červené. Jedna za druhou. Ideální dovolená.
Na chvíli se zastavujeme v Auxerre, největším městě na naší plavbě, jehož dominantu tvoří tři katedrály a které je známé výrobou vína značky Chablis. Pak už se blížíme k městu Vézelay – výchozímu bodu poutníků do Compostelly, zapsanému na seznamu UNESCO se svými skvosty – bazilikou sv. Máří Magdaleny, Poutníkovým sklepem či Domem Julese Roye.
Byla to fantastická dovolená, napsal jsem na ní i pár veršů a docela jsem se rozmluvil francouzsky. Nechci vás k ničemu navádět, milé dámy, ale vydat se na takovou plavbu za vínem s manželem, milencem, celou rodinou či s přáteli stojí rozhodně za to. Připíjím na vaše zdraví, à la votre santé! více informací: www.hausbot-dovolena.cz |






